Česká lékárnická komora prosazuje tvrdé tresty za reexport léků včetně uzavření usvědčených provozů. Teď jí došla trpělivost a za podíl na černém vývozu léků zastavuje lékárníkům činnost.
David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu popisuje, kdo všechno na nelegálních reexportech prodělává a proč řešením nebyl chráněný kanál mezi výrobci a lékárnami.
Novela zákona o léčivech přinesla novinky, které měly pomoci dostat nelegální vývoz ze země pod kontrolu. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň ale připouští, že reexport nezastavily.
Deklarovaným záměrem připravované novely je ochránit česká pole před spekulanty, zvlášť těmi zahraničními. Podle dat, která jsme získali, ale hrozbu nepředstavují.
Horní limit čekací doby na výměnu kolene nebo kyčle je ze zákona rok. Průměrná čekací doba v Česku za covidu vylétla vysoko nad něj a neklesá, velké městské nemocnice hlásí i víc než tříleté fronty.
„Minulá vláda byla diktátem pirátských fanatiků, kteří by rádi, abychom užívali drogy. Ale co jste předvedli s kratomem, je neuvěřitelné,“ divil se ve středu premiér Babiš. Jak se kratom hlídá dnes?
Nový lesní zákon dává vlastníkům prostor určit, jak má les vypadat. Podpoří odolnější, přírodě blízké modely lesů. Druhá část rozhovoru s Tomášem Vrškou z Mendelovy univerzity, spoluautorem novely.
Místo smrků a buků nastupuje éra dubu a odolnějších smíšených porostů. Tomáš Vrška popisuje konec tradičního pěstování smrkových monokultur, které se dostávají do „infarktového stavu“.
Nenarozené děti budou zemi chybět nastokrát: stárnoucí Češi přetíží důchodový systém, zdravotnictví i sociální péči. A hlavně – nejde o krizi za desítky let, její dopady cítíme už teď.
I když úhrnná plodnost v Česku ještě nedorovnala minima devadesátých let, současná krize je podle sociologa Martina Kreidla vážnější než ta tehdejší.
Během posledních pěti let v Česku klesla plodnost z 1,83 pod 1,3 dítěte na ženu. Jde o třetí nejvýraznější propad v Evropě.
„Nad alkoholem se nedá vyhrát, jen Moraváci remizovali,“ praví se v jednom vtipu. Jenže data z psychiatrických ambulancí ukazují přesný opak.
Co se stane, když nasbíráme čtyři desítky statistických ukazatelů o rozvinutých zemích – od HDP po počet sexuálních partnerů – a země automaticky roztřídíme? Vznikne graf, který připomíná mapu Evropy.
Prachatice, Tachov, Litoměřice a Český Krumlov. To jsou okresy, kde u víc než desetiny těžkých autonehod nadýchal viník alkohol. Stupínek pod nimi jsou „obvyklí podezřelí“, jižní a východní Morava.
Kandidáti KDU-ČSL už v druhých volbách přeskákali ODS. Voliči STAN si zvolili mladé kandidáty. Voliči Pirátů ženy, včetně dvou zástupkyň Zelených. Kde sbírali kroužky? V celých krajích, nebo jen v regionech, se kterými jsou svázaní?
Podle Ústavy mají mít všichni voliči stejnou váhu hlasu. V praxi se ale volební systém chová nespravedlivě: v některých krajích stačí na zvolení poslance méně hlasů než v jiných. Voliči v Plzeňském kraji letos měli o polovinu silnější hlas než voliči v Libereckém.
Politická smetánka na kandidátkách – poslanci či senátoři – uspěla při snaze o znovuzvolení v 62 procentech. Krajským politikům se zadařilo ve 13 procentech případů, lokálním politikům v sedmi procentech. Díky kroužkování ale měli reálnou šanci na úspěch také studenti, do Sněmovny prošlo šest procent z nich.
Voliči kroužkováním zasáhli zejména do kandidátek stran původní pětikoalice. U Pirátů preferenční hlasy změnily obsazení 12 z 18 křesel, k mandátu pomohly jak dvěma zeleným kandidátkám, tak mladým Pirátkám. U Starostů pomohly mladým kandidátům, také spíše ženám. ODS kroužky připravily o čtyři mandáty, obsadí je jejich koaliční partner KDU-ČSL, zatímco TOP 09 v rámci koalice Spolu zůstala na svém.
Nejvíce přespolních lídrů nastoupí v Olomouckém a Královéhradeckém kraji. Zatímco „doma“ kandidují všichni lídři vládních Starostů a Spolu, hostováním si pomáhají hlavně strany současné opozice. Zvlášť pro ty menší je těžké najít výrazné osobnosti ve všech 14 volebních krajích. Nejvíce to postihuje Motoristy sobě. Jak ale připomíná politolog Lubomír Kopeček, tento decentralizovaný systém má i své výhody.
Kandidáti do českých sněmovních voleb za poslední dvě dekády zestárli, ukazuje analýza kandidátních listin. Pondělní Volební deník se proto zaměřil na to, jaké strany nasadily nejstarší kandidáty, kdo má ty nejmladší, ale i jak je to na listinách se zastoupením žen. Nejvíce jich mají Piráti, ale ze čtrnácti krajských lídrů mají pouze jedinou ženu.
Kandidátní listiny často řeknou o politické straně víc, než je ochotná přiznat. Hnutí ANO se částečně profiluje jako protestní, přitom většinu kandidátů tvoří vrcholní či lokální politici. Lidí pracujících mimo politiku na nich není ani třetina, nejméně ze všech kandidátek se šancí dostat se do Sněmovny. Levicové strany zase mívaly větší podíl žen – jenže v krizi od tohoto zvyku ustoupily.
České politické strany mají malé členské základny, po odhalení kandidátních listin je proto tradičně zajímavý pohled na politické turisty. Letos se přesunů mezi kandidátkami odehrálo velké množství i proto, že se část stran rozhodla neucházet o hlasy voličů samostatně, ale jejich členové naskákali na kandidátky ideově spřízněných partají. Web iROZHLAS.cz se zaměřil na jedince, kteří pro letošní volby převlékli stranické dresy.
V jakém věku dát dítě na atletiku, pokud si chcete do obýváku pověsit medaili z velké akce? Kariérní dráhy české elity ukazují, že univerzální návod není a olympijská medaile se dá vybojovat i těsně před čtyřicítkou. Studie napovídají, že s tvrdým tréninkem se často vyplatí počkat – věnovat se konkrétnímu sportu odmala může být nevýhoda.
Jen třetina dětí, které mají na to vozit medaile z vrcholných akcí, u atletiky zůstane. Přesto se podařilo odchovat silnou generaci, která by měla v následujících letech zvířit seniorskou reprezentaci. Brzy se ukáže, jestli to skutečně dokáže. A jestli česká atletika dokázala zachytit světové tréninkové trendy. Podle trenéra mládeže ano.
Kde se vzaly supertalenty jako Manuel, Dudycha, Järvinen nebo dvojčata Radova? Podařilo se české atletice zachytit moderní tréninkové trendy a vystavět solidní základy pro výchovu talentů, nebo nová generace vítězí navzdory systému? A co má být vůbec cílem mládežnického sportu? Odpovědi přináší třídílný seriál z dílny datařského týmu webu iROZHLAS.cz věnovaný české atletice.
Péče podle seniorky spočívala především v krátkých návštěvách několikrát do měsíce, často jen mezi dveřmi. Z výkazů to ale vypadá, že sestra některé měsíce chodila za seniorkou téměř každý všední den.
Na preventivní prohlídky k lékaři chodí lidé podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky stále častěji. V roce 2023 je absolvovalo přes 60 procent Čechů. Naopak u zubařů účast na preventivních prohlídkách klesá. Rozdíly v docházení k prohlídkám se liší i regionálně. Nejhůř na tom je Praha, jižní Morava a západ Čech. Je správné lidi finančně motivovat k návštěvám lékaře? Podívejte se na finální část předposlední debaty Česko 2025.
Marné obvolávání ordinací s otázkou, jestli berou nové pacienty. Nebo dlouhé čekání na ošetření. S takovými situacemi se v uplynulém roce podle exkluzivního průzkumu agentury Median pro náš projekt Česko 2025 potýkala zhruba každá třetí rodina. Jak zvýšit počet lékařů a dostupnost péče? Podívejte se na první část předposlední debaty Česko 2025.
Česká populace stárne a udržet současný systém zdravotnictví v chodu stojí stále víc peněz. Podle Eurostatu Česko na zdravotnictví dává asi osm a půl procenta HDP, mezi zeměmi EU jsme asi v polovině. Výdaje na zdravotní péči průměrného Čecha nebo Češky přesahují 55 tisíc korun ročně. Před deseti lety to bylo skoro o polovinu méně. Jak udržet systém na nohou? Podívejte se na první část předposlední debaty Česko 2025.
Problém najít lékařskou péči pro svou rodinu měl v uplynulém roce každý třetí Čech. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury Median. Obtížně lidé shánějí hlavně zubaře a vyšetření u specialisty.
Lidí trpících migrénou ve zdravotních statistikách přibývá asi 25 tisíc ročně, aktuálně jich je 363 tisíc. Na lékaře se ale obrací jen část těch, které migrény trápí, skutečné číslo tak bude podstatně vyšší. Nejpostiženější jsou ženy v produktivním věku.
Reforma má podle ministra práce omezit dávky pro vysokopříjmové domácnosti nebo pro ty, kteří podle něj systém zneužívají. Výpočty ale ukazují, že reforma zasáhne i řadu nízkopříjmových domácností.
Realita je navíc taková, že vzdělávací nerovnosti jsou v Česku hlubší než v jiných evropských zemích a problém je i s financováním odborníků. Více se ale začíná řešit třeba duševní pohoda dětí.
Neomezovat prodej aut se spalovacím motorem, zlevnit hromadnou dopravu a investovat do oprav okresních silnic. To jsou dopravní přání většiny lidí v Česku. Ukázal to průzkum agentury Median pro projekt Česko 2025. V šesté předvolební debatě Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus budou ve středu večer o dopravě diskutovat experti politických uskupení, která mají v současných průzkumech největší šanci dostat se ve volbách do Poslanecké sněmovny.
„Svou evidenci má navíc ještě Drážní inspekce, ta se ale řídí tím, co vidí strojvůdce. I tady se statistika liší,“ přiznává statistička Šárka Daňková z Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Evropské automobilky vydělávají na SUV se spalovacími motory, proto se nepouštějí do elektromobility. Čína ale tlačí na rychlejší změny. Druhý díl rozhovoru s expertem na energetiku Janem Osičkou.
Češi milují spalovací motory a nechtějí se jich vzdát. Budou muset, stejně jako evropské automobilky. Říká expert na energetiku Jan Osička v první části dvoudílného rozhovoru o elektromobilech a Číně.
V tomto volebním období už poslanci a poslankyně jednali po 21. hodině víckrát než za předchozí tři období dohromady. Poslechem projevů tráví 39 hodin měsíčně, dvakrát víc než za Nečasovy vlády.
Nástup práce z domu, vysoká inflace anebo také zlepšení bezpečnosti na silnicích. S pětiletým odstupem na několika tématech ilustrujeme, jak pandemie změnila společnost.
Odložené operace, vynechaná vyšetření, dopady na duševní zdraví nebo long covid. Pět let po prvním českém pacientovi s diagnózou covid-19 jsme zkontrolovali, které z obav se potvrdily a které ne.
Především kvůli lepší a včasnější diagnostice přibývá v populaci dětí i dospělých s potvrzenou poruchou autistického spektra. Ještě mnohem víc se jich ale vejde do kolonky vysoce citlivých jedinců, která se s autismem v některých projevech překrývá.
Fialův kabinet dosud prosadil 66 procent podaných vládních návrhů zákona a má našlápnuto k 83 až 90 procentům. Podobně se dařilo Sobotkově vládě, Babišovy menšinové vlády byly méně úspěšné.
Brno platí své firmě BKOM za odtahy 42 milionů ročně. Kvůli vysokým nákladům loni město zdvojnásobilo odtahový poplatek řidičům. Za ztrátou je spíš systém, kde si firma odtahováním komplikuje život.
Je mu 49 let, většinu života strávil v Latinské Americe a pomocí síťové analýzy odhaluje korupční prostředí. Jeho práce pomohla dostat za mříže i jednoho ze zosnovatelů vraždy honduraské aktivistky Berty Cáceresové. Nyní působí na Masarykově univerzitě v Brně. „Ve střední Evropě máte několik velmi mocných aktérů, ekonomicky i politicky. Ti jsou vždy velkým korupčním rizikem,“ říká Harald Waxenecker v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
„Pokud by si mohlo Česko nějaké migranty přát, tak tyto,“ tvrdí expertka na migraci Marie Jelínková. „Přesto se Česko zdráhá zavést strukturální změny, které by integraci podpořily.“
Psycholog Lukas Blinka v mezinárodním týmu zkoumal digitální závislosti u adolescentů. Prudký nástup připisuje covidu. Jako problém vnímá nárůst rizikových uživatelů mezi nejmladšími účastníky studie.
Horní komora může zákony pozměnit, vrátit Sněmovně, zabít i uspat. Ve velké většině případů, 69 procentech, je ale prostě schválí. Nejaktivnější bývala v dobách, kdy v ní převažovaly opoziční barvy: za vlád Stanislava Grosse, Petra Nečase (ODS) nebo Andreje Babiše (ANO). Nejklidnější je, když mají navrch koaliční senátoři a senátorky. Jako právě teď.
Jak vyplývá z analýzy webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, z pohledu socioekonomických dat patří Moravskoslezský kraj k těm nejvíce vnitřně rozrůzněným.
Na severu a východě Valašsko, na jihu Slovácko, na západě Haná. To je Zlínský kraj. Sice pohraniční, ale do Sudet nepatřící region, kde i po stu letech přetrvává silný baťovský podnikatelský duch.
Třetí nejlidnatější český kraj je zároveň druhým hospodářsky nejvýkonnějším, za což vděčí zejména Brnu a jeho okolí. Jižní Morava je sice na české poměry bohatá, ne však všechny její části.
Odtržení Jesenicka od zbytku kraje ilustruje například dopravní obslužnost. Jediná spojující silnice první třídy vede skrz hory, vlakem je spojení ještě horší.
V kraji Vysočina žijí patrioti, kteří jsou hrdí na místo, kde se narodili. V některých místech tak data ukazují, že jen málo lidí se stěhuje do jiných obcí.
Zaostávající východní části Pardubického kraje trpí málo vídanou kombinací toho, že jde o historické území Sudet a zároveň jsou to vnitřní periferie. Opodál ležící Litomyšl je ale zcela jiný příběh.
Jeden z bohatších českých krajů je relativně kompaktním regionem, z něhož výrazněji vybočuje jen Broumovsko. To patří i v celorepublikovém srovnání mezi ty nejchudší a nejvíce znevýhodněné oblasti.
Analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu ukazuje, že i Liberecký kraj má periferie, kde se lidem daří hůř, a to projevuje se ve volbách. Frýdlantsko a Českolipsko mají blíž k levicovějšímu Ústeckému kraji.
Ústecký kraj je spolu s Karlovarským částí Česka, které se daří nejméně. Jak vyplývá z analýzy, takřka celý spadá do pásma velmi vysoké destabilizující chudoby i socioekonomického znevýhodnění.
Veřejné rozpočty mají podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) a dalších politiků vydělat podporou brněnské Velké ceny sto milionů korun. Analýzu se ale redakci získat nepodařilo.
Lázeňský kraj s krásnými lesy, ale i s hnědouhelnou „měsíční krajinou“ si nese všemožná stigmata: nejhorší, nejslabší, nejmenší a vylidňující se.
Plzeňský kraj se na české poměry potýká s velkými vnitřními rozdíly. Současné opozici se nejvíce daří na Tachovsku, které se změnilo v oblast montoven a překladišť, kde ve velkém pracují cizinci.
Kraj malých vesnic a velkých vodních i zalesněných ploch je oblíbenou turistickou destinací. Nízká hustota zalidnění jižních Čech s sebou zároveň nese třeba problémy s dostupností zdravotní péče.
