Česká lékárnická komora prosazuje tvrdé tresty za reexport léků včetně uzavření usvědčených provozů. Teď jí došla trpělivost a za podíl na černém vývozu léků zastavuje lékárníkům činnost.
David Kolář z Asociace inovativního farmaceutického průmyslu popisuje, kdo všechno na nelegálních reexportech prodělává a proč řešením nebyl chráněný kanál mezi výrobci a lékárnami.
Novela zákona o léčivech přinesla novinky, které měly pomoci dostat nelegální vývoz ze země pod kontrolu. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Tomáš Boráň ale připouští, že reexport nezastavily.
Nechali se naočkovat proti covidu-19 a začala jim chodit nevyžádaná cílená reklama. Tak ve zkratce vypadalo nesprávné užití zdravotnických dat klientů skupiny SPGroup, která incident potvrdila.
„Minulá vláda byla diktátem pirátských fanatiků, kteří by rádi, abychom užívali drogy. Ale co jste předvedli s kratomem, je neuvěřitelné,“ divil se ve středu premiér Babiš. Jak se kratom hlídá dnes?
Nenarozené děti budou zemi chybět nastokrát: stárnoucí Češi přetíží důchodový systém, zdravotnictví i sociální péči. A hlavně – nejde o krizi za desítky let, její dopady cítíme už teď.
Jako důvody odvolání měl hejtman Josef Bělica (ANO) zmínit nezvládnutou komunikaci „k jednomu případu“ a problémy s IT. Moravskoslezský kraj odmítl konkrétní důvody odvolání komentovat.
Od každého ze zástupců sedmi politických uskupení jsme vybrali dva výroky – na vás je odhadnout, kdo konkrétně je jejich autorem.
Péče podle seniorky spočívala především v krátkých návštěvách několikrát do měsíce, často jen mezi dveřmi. Z výkazů to ale vypadá, že sestra některé měsíce chodila za seniorkou téměř každý všední den.
Na preventivní prohlídky k lékaři chodí lidé podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky stále častěji. V roce 2023 je absolvovalo přes 60 procent Čechů. Naopak u zubařů účast na preventivních prohlídkách klesá. Rozdíly v docházení k prohlídkám se liší i regionálně. Nejhůř na tom je Praha, jižní Morava a západ Čech. Je správné lidi finančně motivovat k návštěvám lékaře? Podívejte se na finální část předposlední debaty Česko 2025.
Marné obvolávání ordinací s otázkou, jestli berou nové pacienty. Nebo dlouhé čekání na ošetření. S takovými situacemi se v uplynulém roce podle exkluzivního průzkumu agentury Median pro náš projekt Česko 2025 potýkala zhruba každá třetí rodina. Jak zvýšit počet lékařů a dostupnost péče? Podívejte se na první část předposlední debaty Česko 2025.
Česká populace stárne a udržet současný systém zdravotnictví v chodu stojí stále víc peněz. Podle Eurostatu Česko na zdravotnictví dává asi osm a půl procenta HDP, mezi zeměmi EU jsme asi v polovině. Výdaje na zdravotní péči průměrného Čecha nebo Češky přesahují 55 tisíc korun ročně. Před deseti lety to bylo skoro o polovinu méně. Jak udržet systém na nohou? Podívejte se na první část předposlední debaty Česko 2025.
Problém najít lékařskou péči pro svou rodinu měl v uplynulém roce každý třetí Čech. Ukázal to exkluzivní průzkum agentury Median. Obtížně lidé shánějí hlavně zubaře a vyšetření u specialisty.
Kde mělo k trestné činnosti docházet, popsali policisté ve svých dokumentech. Podívejte se v přehledné mapě, kde se hlavní aktéři korupční kauzy scházeli a která místa s kauzou souvisí.
Odložené operace, vynechaná vyšetření, dopady na duševní zdraví nebo long covid. Pět let po prvním českém pacientovi s diagnózou covid-19 jsme zkontrolovali, které z obav se potvrdily a které ne.
S hledáním zásobených lékáren lidem nově pomáhá mobilní aplikace od Státního úřadu pro kontrolu léčiv.
Kyberkriminální skupina nejspíš z Ruska v úterý zaútočila na firmu, která zajišťuje patologické služby několika londýnským nemocnicím, včetně analýzy a transfúzí krve. Kvůli tomu museli lékaři pozastavit a odložit některé operace. Týkalo se to i pacientů s rakovinou nebo transplantací. Kyberútoky na nemocnice už má za sebou i Česko, připomínají v pořadu Antivirus redaktoři Jan Cibulka a Jana Magdoňová.
Skoro polovina pediatrů v Karlovarském kraji je v důchodovém věku a může kdykoliv skončit. Podobná situace je v Jihočeském a Středočeském kraji.
Vysoký podíl specialistů, kteří mohou kdykoliv odejít na penzi, je i ve vnitřním lékařství, chirurgii nebo rehabilitační medicíně.
Vládní návrh zákona o lécích podle poslance Jana Kuchaře (STAN) nezaručí rovný přístup lékáren k dodávkám léků. Proto navrhuje vlastní znění. Jenže s chybami, které vše zhorší, tvrdí ministerstvo.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka mají situaci zlepšit dvě novely zákona o léčivech. Ty zvyšují dohled nad distribucí léků, ale i sankce pro ty, kteří s nimi ilegálně kšeftují.
Ivana Daňková nechtěla pomáhat provozovateli lékárny s podezřelými obchody, a tak na ně upozornila. Teď mluví o tom, že velké podvody na rozdíl od malých procházejí, i o riziku pro pacienty.
V čele Státního ústavu pro kontrolu léčiv se vystřídali tři lidé, proti reexportu nezakročil žádný. Nelegální vývoz by mohla ztížit novela zákona o lécích.
Analýza datového týmu Českého rozhlasu naznačuje, že z lékáren za poslední tři roky nezákonně zmizely stovky tisíc balení léků za miliardy korun. Úřady analýzu nerozporovaly.
Každoroční rekapitulaci článků a seriálů datového týmu Českého rozhlasu tentokrát doplňujeme názornými propočty, jak dávno se odehrály zdánlivě nedávné události.
Čísla v systému eRecept prozrazují, že výpadky léků se spravedlivě rozprostřou přes celou republiku. S jedinou výjimkou: v Praze zůstává nevyzvednutá až čtvrtina receptů, což naznačuje těžší výpadky.
Krátkodobé nedostatky léků se ve statistikách střídají s rekordními výdeji. Navzdory výpadkům spotřeba penicilinu v Česku roste.
U inhalátoru Symbicort Turbuhaler zůstává reálnou možností, že ho lékárny ilegálně vyvážejí do zahraničí ve stamilionových objemech. Potvrzuje to několik zdrojů z oboru, úřad to nechává bez komentáře.
Někteří provozovatelé lékáren či distributoři prodávají v rozporu se zákonem léky do zahraničí, kde za ně pacienti platí víc. Cesty nelegálního reexportu vedou paradoxně přes ještě levnější Slovensko.
Někteří majitelé lékáren buď naskladňují o desítky procent víc balení, než kolik jich vydají pacientům, nebo lék někde mizí. Data napovídají, že může docházet k masivnímu nelegálnímu reexportu.
Ústavní soud se zastal porodní asistentky, která po Ústavu zdravotnických informací neúspěšně požadovala statistiky o lékařských zákrocích prováděných při porodech.
Pokud má v Česku úmrtnost na nemoci srdce a cév opět klesat, je nutné zaměřit se na rezervy v životním stylu. Nejde přitom jen o zodpovědnost jednotlivců, ale také o věc veřejných politik.
Šance na přežití infarktu strmě vzrostly díky nonstop službám intervenčních oddělení, zakládání koronárních jednotek nebo zavedení nových léčebných postupů.
Zdravější životní styl i účinnější léčba v Česku každý rok zabrání zhruba deseti tisícům úmrtí na nemoci srdce a cév. Skóre ale kazí nárůst obezity a cukrovky.
Před půl stoletím se začaly do povědomí veřejnosti i tvůrců zdravotních politik dostávat výsledky studií o rizicích nezdravého životního stylu. A lidé rázem přestali umírat.
Od poloviny 80. let se naděje dožití zvedla o bezmála deset let. Hlavně díky obrovskému snížení úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění. Oba trendy ale začaly už několik let před covidem zpomalovat.
Na pacientku, která byla 12 kurtovaná v psychiatrické nemocnici v Opavě, měl dohlížet okresní soud v Opavě. Podle právníků však postupoval v rozporu s právem.
Nemocnice nejvíc překračují zákonné limity čekacích dob u sonografie břicha, kolonoskopie a náhrad kloubů. Naopak se zrychlilo a dostalo pod limit zahájení biologické léčby roztroušené sklerózy.
Prosincová data o výdejích léků na recept prozrazují výpadky antibiotik a očních kapek. Většinu ale nahradily jiné léky se stejnou účinnou látkou.
Ochota zajít s duševními problémy k odborníkovi se jen velmi mírně mění s věkem, vzděláním a velikostí obce. Silně se však liší postoj mužů a žen, vyplývá z průzkumu Kantaru o postojích k psychoterapii. „Potřebujeme, aby dobrou zkušenost klienti šířili dále a sdíleli své příběhy,“ říká psycholog a psychoterapeut Tom Mertin.
Podle průzkumu jsou k návštěvě oborníků na duševní zdraví výrazně ochotnější ženy než muži. Nejčastěji chodíme za psychology a psychiatry. Psychoterapie je popelka.
Vyžadují vaše problémy psychiatra, nebo psychoterapeuta? Jak se na terapii dostat, kolik si nachystat, jak získat příspěvek od pojišťovny? A čím se liší od povídání u piva, zpovědi nebo poradenství?
První dvě zdravotní pojišťovny začaly za covidu přispívat na soukromou psychoterapii. Co novinka přinesla, jak se liší dostupnost v jednotlivých regionech a jaké problémy lidé na terapiích řeší?
Systém zdravotní a sociální péče má problémy s podchycováním lidí, kteří po náhlém onemocnění či úrazu potřebují podporu a pomoc. Změnu by v příštích letech měly přinést novely zákonů.
„Je tu spousta lidí, na které žádná kontrola nenarazí a systémem propadnou,“ říká právnička Durajová.
Ukrajinské hospodářství toho v roce 2020 vyprodukovalo méně než v roce 1990. Také proto je život obyčejných Ukrajinců kratší a v řadě ohledů složitější než životy lidí v dalších evropských státech, včetně těch postsovětských. Rozvoj země brzdily strukturální problémy i externí šoky. Přesto však Ukrajina v posledních letech zaznamenala i úspěchy, například v boji proti korupci.
Ministerstvo zdravotnictví v tandemu se svým statistickým ústavem vypilovalo důvody, proč se nikdo mimo resort nesmí dostat k informacím o fungování a kvalitě českých nemocnic. Právníci mluví o netransparentním chování, ale kolabující justice je na úřady krátká.
Detailní statistiky nově zveřejňované ministerstvem potvrzují účinnost vakcín. Ochrana však po půl roce klesá a současná kapacita pro podávání posilujících dávek nestačí pro další zájemce.
Češi se častěji upínají k samodiagnóze a internet považují za důvěryhodný zdroj informací. Nejčastěji hledají odpovědi na konkrétní zdravotní problémy, jen jeden z deseti Čechů ale takto získané informace konzultuje se svým lékařem. Postoje Čechů k telemedicíně, tedy ke zdravotnictví přeneseného do online prostředí, během pandemie koronaviru zkoumala agentura Ipsos ve spolupráci se zdravotnickou skupinou EUC.
Kyberútoků na zdravotnická zařízení přibývá, a ne všem se podaří zabránit. Když už k napadení dojde, je důležité zjistit, co se stalo, a zda zdravotní dokumentace neleží k prodeji na darkwebu.
Nová čísla z českých nemocnic ukazují, že letní měsíce výrazně zbrzdily šíření koronaviru. Během června a července s ním skončilo v nemocnici jen 515 lidí. Intenzivní péči potřebovalo 120 pacientů.
Očkování významně snižuje riziko hospitalizace, těžšího průběhu i samotné nákazy koronavirem. Ukazují to reálná data Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
Třeba v kolínské nemocnici musí vlastními silami pokrýt až 50 procent uvolněných míst. Podle vládního zmocněnce pro digitalizaci Vladimíra Dzurilly však stačí vypsat více termínů.
Česko v současnosti během pracovního týdne očkuje zhruba 15 000 lidí denně. O víkendu se ale podle oficiálních dat centra téměř zastaví. Někde za to může harmonogram, jinde nedostatek personálu.
Data ÚZIS ukazují, že na začátku roku byl patrný mírný výkyv v počtu mladších ročníků, v nemocnicích ale od března přibývá covidových pacientů nad 75 let.
Nemocnice v Praze a Brně však zároveň fungují jako distribuční centra. Server iROZHLAS.cz to vyčetl z evidence ministerstva zdravotnictví, kterou má k dispozici.
Řada nemocnic používá k registraci termínu na antigenní testování nástroj Reservatic. Kromě státních databází ale program posílá některé informace o uživatelích i reklamním společnostem.
Data vychází z nového centrálního systému, kde chce ministerstvo skladovat všechny informace o očkování.
Počty nakažených rostly téměř ve všech z vybrané dvacítky nemocnic, podobně na tom jsou i vážné případy.
Čeští lékaři stárnou a náhrady kraje shánějí těžce. Server iROZHLAS.cz proto sestavil mapu okresů, která dostupnost péče analyzuje.
![„Když patříte mezi ty šťastné, které to nezabije před příjezdem rychlé záchranné služby, tak máte jednu z nejlepších péčí na světě, ne-li nejlepší," říká srdečním infarktu profesor Jan Piťha z IKEM](https://www.irozhlas.cz/sites/default/files/styles/zpravy_otvirak_velky/public/uploader/trauma_plan_15_190417-180204_mda.jpg?itok=pbzLkQ2t "„Když patříte mezi ty šťastné, které to nezabije před příjezdem rychlé záchranné služby, tak máte jednu z nejlepších péčí na světě, ne-li nejlepší," říká srdečním infarktu profesor Jan Piťha z IKEM | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz")
