Vysoké teploty se drží zejména ve velkých městech, kde se teplota akumuluje v rozsáhlé mase betonových a asfaltových ploch. Podívejte se na teplotní mapy Prahy, Brna a Ostravy.
Deklarovaným záměrem připravované novely je ochránit česká pole před spekulanty, zvlášť těmi zahraničními. Podle dat, která jsme získali, ale hrozbu nepředstavují.
Nový lesní zákon dává vlastníkům prostor určit, jak má les vypadat. Podpoří odolnější, přírodě blízké modely lesů. Druhá část rozhovoru s Tomášem Vrškou z Mendelovy univerzity, spoluautorem novely.
Místo smrků a buků nastupuje éra dubu a odolnějších smíšených porostů. Tomáš Vrška popisuje konec tradičního pěstování smrkových monokultur, které se dostávají do „infarktového stavu“.
Výzkum Institutu 2050 rozřadil českou veřejnost podle přístupu ke změně klimatu a jeho ochraně do sedmi skupin – od Angažovaných a Sympatizujících až po Odmítající a Popírající. Reprezentanty jednotlivých skupin vám budeme celý tento týden představovat ve zvláštních textech. Poznáte detaily a motivace jejich postojů k ochraně klimatu i jejich životní styl a příběh. Do které skupiny nejvíc spadáte vy, si můžete vyzkoušet pomocí naší kalkulačky.
Bahno na silnicích a v řekách, ztráta tisíců hektarů půdy ročně. Eroze ohrožuje 60 procent polí. Přísnější protierozní pravidla ale ministři poněkolikáté odložili. Mají platit od podzimu 2025.
Městský soud v Praze potvrdil, že skupina aktivistů z organizace NoLog nemá právo používat webovou adresu elektrarnachvaletice.cz. Spolek na ní hnědouhelnou elektrárnu kritizoval kvůli emisím.
Jak se jednotlivé strany staví k ukončení výroby aut na fosilní paliva, snižování emisí v EU nebo k investicím do afrického zemědělství?
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to podle modelů má být 100 až 140 dní za rok.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
První polovina září byla letos teplejší, než jsme v Česku zvyklí. Z dlouhodobého pohledu je to ovšem měsíc, jehož klima se mění po říjnu nejpomaleji. Nejvíc se za šedesát let otepliy srpen a prosinec.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
Klimatická změna s sebou přináší častější tropické dny, kdy teploty vystoupají na 30 a více stupňů. Horko přitom komplikuje pobyt venku a ohrožuje zejména lidi starší či s kardiovaskulárními potížemi.
Dokud nebudou pochyby o změně klimatu vyvráceny, je třeba pracovat s nejvyšší opatrností, hájilo ministerstvo zemědělství před soudem svoji nečinnost.
Holešovice, okolí O2 areny a průmyslová zóna ve Šterboholích. Tato místa září na teplotním snímku z 18. června pořízeném z Mezinárodní vesmírné stanice. Jak mohou situaci zlepšit fotovoltaické panely?
Odbornice na zemědělské pachty Zuzana Benešová připravuje generátor smluv, který vlastníkům polí pomůže zajistit šetrné hospodaření.
V listopadu uplyne deset let od schválení církevních restitucí. Ačkoliv k šetrnému zemědělství vyzývá i papež František, většina římskokatolických diecézí hospodaří konvenčně.
Stavební fošny, OSB desky a další dřevěné výrobky zdražily za poslední rok na dvojnásobek i trojnásobek původní ceny. Není to problém jen v Česku: světový trh loni zažil hned dvě „dřevěné bubliny“.
Podle profesora pěstování a ekologie lesa Miroslava Svobody z České zemědělské univerzity prohlubují kůrovcovou kalamitu přísné předpisy na dřevinnou skladbu a na rychlost osazování holin.
Těžaři loni v Česku vykáceli rekordní plochy, stát přispěl majitelům lesů na pokrytí ztrát víc než osmi miliardami korun. Vyplývá to z nové zprávy ministerstva zemědělství.
Výzkum ukazuje, že se v názorech na klima do velké míry shodnou příslušníci všech společenských skupin. Liší se velikost uhlíkové stopy, kterou jednotlivé třídy ke změnám klimatu přispívají.
Kůrovec a dlouhodobé sucho mění dříve zelené hvozdy na smutná místa plná uschlých stromů a spadaných větví. Přesunout se musí i táborové ohně, na mýtině by stačila jedna jiskra a stalo by se neštěstí.
Tradičně majitelé lesů preferují smrky a borovice – rychleji rostou a lépe se prodávají. Sucho a kůrovec ale v jehličnatých porostech napáchaly takovou paseku, že musejí začít přemýšlet jinak.
Kritici jedu Stutox II vyčítali, že kromě hrabošů zabíjí i další zvířata a upozorňovali, že jejich populace se sama zhroutí. Jejich předpovědi se podle Vladimíra Melichara na jižní Moravě vyplnily.
Útlum v průmyslu, v letecké i automobilové dopravě přináší čistší vzduch i nižší produkci skleníkových plynů. Jenomže vytápění a zvýšená spotřeba elektřiny pro miliony lidí, kteří místo cestování do škol a úřadů sedí doma, může rozdíl vyrovnat.
Lyžařská sezona v Krkonoších se v příštích dvaceti letech zkrátí o pětinu. A jak ukazují prognózy, v pesimističtějších předpovědích se mohou s bílými zimami pomalu rozloučit například obyvatelé rozsáhlých níže položených oblastí jižních, středních, západních a severozápadních Čech. Co dále lze vyčíst z modelů klimatologů do roku 2040?
Od roku 2021 nebude možné pěstovat jednu plodinu na polích větších něž 30 hektarů, ministerstvo zemědělství to zdůvodňuje ochranou před erozí, pestřejší krajina také bude lépe zadržovat vodu.
Téměř celá Česká republika bude mít podle aktuálních výpočtů klimatologů v polovině století podnebí vhodné k pěstování vinné révy.
Během loňského roku vzrostlo množství vytěženého dřeva o třetinu, na vině je kůrovcová kalamita. Podívejte se na aktuální satelitní snímky, kde jsou lesy suché, případně už úplně zmizely.
Česko loni vypustilo 10 tun skleníkových plynů na obyvatele. V EU jsme v tomto ohledu pátý největší, celosvětově dvacátý největší znečišťovatel. Závazky plníme, říká ministr.
Smrkové monokultury nezvládají aktuální suché počasí, oslabené stromy pak snadněji podlehnou kůrovci. Situace je vážná zejména na Moravě, v jihozápadních Čechách nebo na jihu Vysočiny.
Ačkoli osetá plocha i produkce řepky u nás v posledních letech stagnuje, Česká republika se v podílu orné půdy osázené řepkou dostala v EU na první místo.
Na místech, kde zemědělský gigant podle právníků porušuje zákon, pátral investigativní reportér Janek Kroupa.
… nebo také Karlovy Vary, Liberec a Zlín. Pořadí se změní, když nepočítáme jen upravenou zeleň, ale také „městské džungle“ a lesy. Karlovy Vary vítězí v obou disciplínách.
